Nejoblíbenějším nápojem v Turecku je čaj. Pije se zde v teplé i studené podobě, ovocné, černé, sladké hořké. Turecko je čajová země a příprava čaje je v Turecku velkou výzvou. Troufnu si to srovnávat s japonskou přípravou čaje.

Co se týče alkoholu turci pijí pivo i víno. Co se týče piva (já jsem jej nezkoušela) dá se pít, ale český konzument může toto pivo označit za nic moc. Turecké víno je o poznání jiné. Sami turci ho pěstují na slunných vinicích. Turecké víno, na rozdíl od našeho, má v sobě menší obsah alkoholu, tudíž je možné ho vypít víc, aniž by vás druhý den čekal bolehlav. Víno má občas i dřevnatou chuť, ale záleží na odrůdě.

Turecká kuchyně se řadí mezi prvními v lehkosti, rozmanitosti. Není ani příliš kořeněná. Maso zde nalezneme, kromě vepřového (muslimové mají zakázáno jíst) jakékoliv. Nejčastěji se setkáme s jehněčím, kuřecím, skopovým a, nebo rybami. Ryby jsou zde vynikající, milovníky ryb (kterým jsem i já) zde čeká přímo ráj. Často přede mnou byla „těžká“ volba zda zvolit maso či rybu. Nejčastější tureckou přílohou je rýže (která je vynikající). Často je také k jídlu podáván jejich chléb „ekmek“, který je chuťově podobný naší vece. Samozřejmě si v hotelech i restauracích můžete dát nám známé hranolky, ty mají opravdu všude. Lahodné jsou také „Kofte“ což jsou mleté masové kuličky, které jsou podávané se zapečeným sýrem. Další součástí přílohy jsou zeleninové saláty, které jsou v Turecku výborné. Turci nepoužívají skoro žádné zálivky, tudíž si můžete vychutnat chuť zeleniny.

Další kapitola jsou dezerty. Turecké dezerty jsou povětšinou malé a někomu by se mohlo zdát, že nedostačující, ale co se týče sladkosti, vydá takový dortíček za dva až tři. Dortíčky jsou samy osobně velmi sladké, já osobně jsem si sladké nahrazovala ovocem, ale moje kamarádka tvrdila, že nejsou lepší dezerty než turecké. Inu, mnoho lidí, mnoho chutí.